Nezvaná návštěva

Rybaří takhle jeden farář ve Vltavě pod Vyšehradem a vytáhne zlatou rybku. Jak už to tak zlaté rybky dělají, tak i tato prosí, že když bude puštěna zpátky do vody, splní svému dobrodinci přání.
Farář se podiví, že se rybce chce nazpátek do té špinavé vody, pak ji však pustí a vyslovuje své přání: „Co kdybys udělala něco s tou válkou v Kosovu...”
„Hele,” odvětí rybka, „já jsem jenom obyčejná malá vltavská zlatá rybka... Války - to je na mě moc. Zkus si přát něco jinýho.”
„Taky bych si přál, aby farníci v mém sboru byli zbožní, trpěliví a milí.”
Rybička se chvilku zamyslí a pak říká: „Kde že je ta válka...?”

„Můj pane, nemyslíte, že už je pro vás ten královský kočár poněkud malý?” pravil komorník králi, který se veze v dětském kočárku.

Jak poznáte, že to s papežem nevypadá dobře?
Papamobil přestříkají na černo.

„Já nejsem kouzelník, já nejsem kouzelník!” zoufale křičí středověký odsouzenec před hranicí.
„I mlč, ty ďáblova zrůdo!” okřikne ho soudce. „Sám jsi před chvílí podal důkaz o své vině.”
„Hm, a můžete mi říct, jaký?”
„Když se na tebe přišla podívat naše velectěná hraběnka d’Treu, vykouzlil jsi na svých rtech úsměv!”

Přijde Pepa ke zpovědi: „Pane farář, žena se mě pokouší otrávit, co mám dělat?”
„Já si s ní promluvím.”
Večer se farář vrátí a radí Pepovi: „Tak jsem mluvil s tvou ženou a myslím, že mám nejlepší řešení - vezmi si ten jed!”

Jeden bohatý muž zemře, přijde do nebe a ptá se, zda se může vrátit na zem pro něco, co tam zapomněl. Jeho přání je výjimečně vyhověno. Po návratu na zem začne sbírat všechno zlato, co za život získal. Naskládal si zlaté cihly na krosnu a vrátil se do nebe.
U vstupní brány se ho anděl ptá, pro co se na zem vracel a on mu pyšně ukazuje své zlato. Anděl odpovídá: „Ale proč sem do nebe nosíš tyhle dlažební kostky?”
Bible Zj 21:21: „A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu.”

Začínající novinář osloví kamaráda: „Hele Karle, víš, co dělá redaktor?”
„Co?” zajímá se přítel.
Pisálek na to: „Vyhazuje moje příspěvky!”

„Bohabojná dívka nikdy nepronásleduje muže, ale obrací svou mysl k Bohu,” hřímal pouliční kazatel Armády spásy.
„Máte úplnou pravdu,” poznamenal jeden z posluchačů. „Past na myši taky nikdy nepronásleduje myši.”

Na koncertě povídá pan Kalianko sousedovi: „Zkusil jste vnímat hudbu se zavřenýma očima?”
„Ještě ne...”
Za nimi se ozve: „Raději zkuste vnímat hudbu se zavřenou pusou!”

„Já nepotřebuji drahé oblečení, aby se po mně chlapi dívali,” prohlásil nejmenovaný přední herec Národního divadla, u kterého byla zpochybňována jeho sexuální orientace. „Já se jim líbím už teď!”